O čertovi a čertově babě

Ne nadarmo se říká, kam čert nemůže, tam nastrčí babu. Čertovi se už nedařilo pokazit jedno manželství. A tak se baba nabídla, že mu pomůže. Podaří se jí to? A co se pak přihodí kupci, který se čertu upsal? Pomůže mu baba a převeze čerta?


Čaje na marketplus.cz

Žila v jednom kraji stařena a té pro její zlý jazyk nikdo jinak neřekl než čertova bába.

Jednou, bylo to takhle kvečeru, posedávala ta bába před chalupou, a koho nevidí jít okolo jako čerta. Ploužil se co noha nohu mine, hlavu svěšenou, mračil se, jako by mu zrovna uletěly včely. Bábě to nedalo, aby na něj nezavolala:

»Kampak, kamarádíčku, kampak? A copak že nosíš hla­vu div ne mezi koleny?«

»Ále,« odplivl si čert, až to v prachu zasyčelo. »Náš pán mě už potřetí poslal pokoušet na jeden statek, ale všecko marné. Popíchneš sedláka, a on ti místo zaklení pochválí svou ženu. Začneš navádět ženu, a ona, místo aby se dopáli­la, ještě se sedláka zastává. Na to by byl krátký i sám Luciper! «

»Mluvíš jako hlupák,« řekla mu na to bába. »Co mi dáš, když se mi to hned napoprvé podaří?«

»Dostaneš botičky z tulení kůže, že je do smrti neroztr­háš.«

To se bábě líbilo, a tak si hned s čertem plácla. Potom si přehodila přes ramena šátek a metla si to k tornu statku.

Doma zastihla jen ženu a to se jí právě hodilo. Chvilku povídala o všem možném a potom začala selce lichotit:

»Ty ses ale uměla vdát! Takového muže, jako je tvůj, by druhého kraj světa nenašel.«

»To máš pravdu,« odpověděla mladá žena »Však jsme se taky spolu ještě jaktěživi nepohádali.«

»To je opravdu krásné,« pokyvovala hlavou bába, jako by ji to kdovíjak těšilo. »Ale jestlipak víš, že by to mezi vámi mohlo být ještě lepší? Tvůj muž má pod bradou několik dlouhých vousů, ty kdybys mu ve spánku břitvou oholila, byl by k tobě dobrý až do smrti.«

Selka poděkovala za dobrou radu a bába se měla k odchodu. Za humny si počkala na sedláka, však už se právě vracel z pole.

»Co tak naspěch, sedláku?« zavolala na něj. »Honí tě snad někdo?«

»A co by mě kdo honil! Spěchám domů, čeká na mě žena,« odpověděl sedlák.

Bába se zatvářila tajupině a potom úlisně řekla: »Ty máš opravdu dobrou ženu.«

»To tedy mám,« sedlák na to, »lepší bych na celém světě nenašel!«

»Když myslíš, že máš, tak to asi bude pravda. Jen aby ses ale nepletl,« začala ho pokoušet bába. »Být na tvém místě, raději bych dnes večer neusnula. Nic bych za to nedala, že ti chce žena podříznout krk.«

Sedlák se na bábu rozkřikl, ať mu nevypravuje takové hlouposti, ale přece jen mu její slova nešla z hlavy. Po večeři si lehl, jako by byl tuze unaven, ale nespal, jenom tak přivřel oči a dával pozor, co se bude dít.

Hodnou chvíli se nedělo nic zvláštního. Žena uklízela a hleděla si své práce jako jindy, a sedlák užuž chtěl vstát a povědět jí, co mu dnes ta bába nakukala.

Pootevřel oči, a tu vidí, že žena právě sáhla za trám, kam si on schovává břitvu, a teď se s tou břitvou blíží k němu.

»Tak ty mě opravdu chceš zabít, ty mě chceš podříznout jako kuře! « rozkřikl se na ni. Vyskočil a odstrčil ji od sebe tak prudce, že se jak široká tak dlouhá rozplácla na podla­ze. Marně mu žena vysvětlovala, že mu jen chtěla vousy oholit, sedlák jí to neuvěřil a od té doby byly na statku hádky na denním pořádku.

Když se to čert dověděl, přinesl bábě, co jí slíbil. Zabušil večer na okno její chalupy a zavolal:

»Tebe aby se i čert bál! Podruhé se ti radši na sto honů vyhnu!«

Hodil boty přede dveře, a než se bába vyhrabala z po­stele, byl tentam.

Ale z toho si bába dělala jako z loňského sněhu. Ráno ani dospat nemohla, nedočkavě si obula boty a vyšlapovala si to kolem chalupy. Potom jí ale přišlo líto, že tu krásu nikdo nevidí, a tak se rozběhla do krámu.

Vykrucovala se před kupcem jako mladice a chlubila se: »Ty jsou, co? Však jsem je taky dostala od čerta!«

»Jen ho nepřivolávej,« řekl na to kupec. »Však i bez toho co nevidět přijde a vezme si mě.«

»A pročpak to,« chtěla vědět bába.

»Když jsem byl mladý, uzavřel jsem s ním smlouvu, že se postará, abych všecko, co koupím, do tří neděl výhodně prodal. Je pravda, že mi pomáhal, jenže co je mně to všecko platné, právě za tři neděle si pro mě přijde.«

»Nebuď hloupý,« bába na to, »kup si mě a čert utře nos. Mě určitě neprodáš!«

To se kupci zalíbilo. Zaplatil bábě kupu peněz, potom ji natřel smolou a vyválel v peří a jako velikánského ptáka ji vystavil v kleci uprostřed svého krámu. Lidí se sběhlo k té. podívané jako máku, ale nikdo za bábu nenabídl ani zláma­nou grešli. Tak prošly tři neděle. A tu večer zacinkal nade dveřmi zvonek a čert byl tu. Strkal kupci pod nos smlouvu, že ať se honem chystá.

»Jen pomalu, kamaráde, « zarazil ho kupec. »Jestlipak víš, že jsi mi ještě něco dlužen? Neslíbil jsi mi snad, že všecko, co koupím, do tří neděl taky prodám? A vidíš, neprodal jsem! «

»To bych se na to podíval,« nedůvěřivě bručel čert. »Tak se dívej!« kupec na to. A dovedl ho ke kleci, co v ní seděla bába.

Čert na ni chvilku užasle zíral, pak si odplivl a řekl: »Máš štěstí, kupče, na tohle jsem i já krátký. Kdo tu bábu zná, ten ji určitě nikdy nekoupí! «

Roztrhl smlouvu, hodil ji na zem a byl pryč.

Ale jak už to tak bývá, před lidmi se nic neutají a za chvíli se i sedlák se selkou doslechli, jak bába doběhla čerta.

A tu jim konečně svitlo, jak to všecko bylo. Hned se spolu usmířili a až do smrti se už nikdy, ale vůbec nikdy nepo­hádali.

 

 



affiliate-pohadky-728x90-1465999456.jpg